Home office a stravenky: jde to dohromady?

V současné situaci pracuje z domova téměř každý, komu to charakter jeho zaměstnání dovolí. Jak si ale home office mód rozumí se stravenkami? Může vůbec zaměstnavatel poskytovat svým zaměstnancům stravenky s daňovými výhodami? Podívali jsme se této problematice na zoubek.

Vzhledem k tomu, že stravenky představují
tzv. nepeněžní příjem zaměstnance, jsou na straně zaměstnance obecně považovány za osvobozený příjem dle §6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), neboť jsou považovány za stravování na pracovišti.

Na zahrnutí stravenek do daňových nákladů se vztahují následující podmínky:

1. Příspěvek nelze uplatnit v daňových nákladech, pokud zaměstnanci vznikl nárok na stravné na služební cestě podle zákoníku práce.
2. Zaměstnavatel si může jako daňový náklad vykázat až 55 procent hodnoty stravenky, maximálně však 72 Kč (v roce 2020). Optimální hodnota stravenky tak může být 131 Kč.
3. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance
   v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.

Znamená home office přítomnost zaměstnance na směně?
Práce na home office určitě žádným způsobem neovlivní splnění prvních dvou podmínek. Ta třetí ale může být trochu sporná. Vyžaduje totiž přítomnost zaměstnance v práci v průběhu stanovené směny. Pokud se na to ale podíváme optikou zákoníku práce, zjistíme, že ani se splnění třetí podmínky nemusí většinu zaměstnavatelů trápit.

Různé podoby práce z domova z pohledu zákoníku práce:

Může se jednat o tzv. domácké zaměstnance (např. švadleny), kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sami rozvrhují a kterým nepřísluší mzda nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek (§ 317 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce). Často jsou tito zaměstnanci odměňováni úkolovou mzdou.

Může se ale také jednat o zaměstnance, kterým zaměstnavatel umožňuje odpracovat z domova jen určitou, předem dohodnutou část svých směn. Na tento typ práce z domova se pak aplikují stejná pravidla, jaká běžně známe při práci na běžném pracovišti zaměstnavatele. V praxi tak lze se zaměstnancem sjednat nejen konkrétní pracovní úkoly či agendu, ale také pracovní podmínky,
např. stanovit směny i konkrétní pracovní dobu, ať už v plném rozsahu, či alespoň v rozsahu přiměřeném potřebám pracovních týmů. Velmi dobře tak funguje stanovení tzv. povinné pracovní doby částečné,
např. mezi devátou hodinou dopolední a třetí hodinou odpolední, kdy je zaměstnanec povinen být „on-line“ a v interakci s ostatními členy svého týmu či klienty. Zbytek pracovní doby si v rámci předepsané týdenní pracovní doby následně může zaměstnanec rozvrhnout sám dle svých potřeb,
tj. např. s přihlédnutím k péči o děti.

Stravenky všem! Stanoví-li zaměstnavatel v rámci dohody o práci z domova i pracovní směny, resp. pracovní dobu zaměstnance, a tato stanovená pracovní doba bude delší než 3 hodiny, pak může i těmto zaměstnancům nadále poskytovat stravenky se všemi příslušnými daňovými výhodami.