V současné situaci pracuje z domova téměř každý, komu to charakter jeho zaměstnání dovolí. Jak si ale home office mód rozumí se stravenkami? Může vůbec zaměstnavatel poskytovat svým zaměstnancům stravenky s daňovými výhodami? Podívali jsme se této problematice na zoubek.
Vzhledem k tomu, že stravenky představují
tzv. nepeněžní příjem zaměstnance, jsou na straně zaměstnance obecně považovány za osvobozený příjem dle §6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), neboť jsou považovány za stravování na pracovišti.
Na zahrnutí stravenek do daňových nákladů se vztahují následující podmínky:
- Příspěvek nelze uplatnit v daňových nákladech, pokud zaměstnanci vznikl nárok na stravné na služební cestě podle zákoníku práce.
- Zaměstnavatel si může jako daňový náklad vykázat až 55 procent hodnoty stravenky, maximálně však 72 Kč (v roce 2020). Optimální hodnota stravenky tak může být 131 Kč.
- Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance
v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.
Znamená home office přítomnost zaměstnance na směně?
Práce na home office určitě žádným způsobem neovlivní splnění prvních dvou podmínek. Ta třetí ale může být trochu sporná. Vyžaduje totiž přítomnost zaměstnance v práci v průběhu stanovené směny. Pokud se na to ale podíváme optikou zákoníku práce, zjistíme, že ani se splnění třetí podmínky nemusí většinu zaměstnavatelů trápit.
Různé podoby práce z domova z pohledu zákoníku práce:
Může se jednat o tzv. domácké zaměstnance (např. švadleny), kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sami rozvrhují a kterým nepřísluší mzda nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek (§ 317 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce). Často jsou tito zaměstnanci odměňováni úkolovou mzdou.
Může se ale také jednat o zaměstnance, kterým zaměstnavatel umožňuje odpracovat z domova jen určitou, předem dohodnutou část svých směn. Na tento typ práce z domova se pak aplikují stejná pravidla, jaká běžně známe při práci na běžném pracovišti zaměstnavatele. V praxi tak lze se zaměstnancem sjednat nejen konkrétní pracovní úkoly či agendu, ale také pracovní podmínky,
např. stanovit směny i konkrétní pracovní dobu, ať už v plném rozsahu, či alespoň v rozsahu přiměřeném potřebám pracovních týmů. Velmi dobře tak funguje stanovení tzv. povinné pracovní doby částečné,
např. mezi devátou hodinou dopolední a třetí hodinou odpolední, kdy je zaměstnanec povinen být „on-line“ a v interakci s ostatními členy svého týmu či klienty. Zbytek pracovní doby si v rámci předepsané týdenní pracovní doby následně může zaměstnanec rozvrhnout sám dle svých potřeb,
tj. např. s přihlédnutím k péči o děti.
Stravenky všem! Stanoví-li zaměstnavatel v rámci dohody o práci z domova i pracovní směny, resp. pracovní dobu zaměstnance, a tato stanovená pracovní doba bude delší než 3 hodiny, pak může i těmto zaměstnancům nadále poskytovat stravenky se všemi příslušnými daňovými výhodami. |